Tento měsíc Pelikáni začali přípravou na setkání s brazilskými domorodci, na které zajisté narazíme během naší cesty na Kurupiru. Nejprve jsme se s mnoha nečekanými překážkami snažili překonat všudypřítomné koryto řeky, přes které jsme se úspěšně dostali do malé vesnice. Bylo nám však jasné, že nemůžeme přijít s prázdnou, a tak nám nakonec řeka přišla vhod. Podařilo se nám ulovit dostatek ryb pro všechny obyvatele vesnice, kteří se s námi ochotně rozdělili. Jako poděkování za pořádnou hostinu si s námi u ohně zahráli naši oblíbenou hru Městečko Palermo. Již během hry jsme ale zjistili, že komunikace nebude jednoduchá. Proto bylo zapotřebí ji nějak procvičit a pantomima byla ideální volbou. Teď už si je celá naše expedice jistá tím, že vysvětlit komukoliv, na koho narazíme, že máme na mysli dřevěný zápisník s modrou propiskou, nebude žádná překážka. Mimo to jsme si vyzkoušeli, jestli dobře zvládneme odhadnout vlastní síly. Odhadovat jsme si zkusili třeba kolikrát zvládneme oběhnout klubovnu a jak daleko zvládneme donést svíčku a papírek se svým jménem a vrátit se v časovém limitu. Poté jsme také procvičili svůj postřeh rychlou karetní hrou.
