Medardova kápě, čtyřicet dní kape. Toto přísloví se bohužel uplatnilo i o víkendu, kdy se oddíl Rarášků zúčastnil Pražského setkání pionýrských oddílů. Sešli jsme se v pátek 8. června před ZŠ Glowackého a vyjeli směr Hlavní nádraží. Tam jsme se potkali s ostatními pionýry a nastoupili všichni do vlaku směr Havlíčkův Brod. Tam jsme přestoupili na lokálku a dojeli téměř na místo určení. Bohužel už při výstupu z vlaku začalo drobně poprchat a cestou jsme se museli schovat ve statku. Naštěstí asi po dvaceti minutách déšť ustal a my mohli pokračovat v cestě na základnu oddílu Dálava pod zříceninou hradu Ronovec u Dolní Krupé. Postavit stany a zabydlet se jsme stihli ještě za světla, ale zbytky večeře od rodičů jsme dojídali již za tmy. Bohužel jsme si již nemohli prohlédnout okolí a víc se zkamarádit s ostatními a tak jsme pro tento den zalehli. Ale ještě dlouho jsme si povídali ve spacácích, jelikož pro spoustu to byla úplně první výprava a nebo první pod stanem. Když jsme se v sobotu probudili tak pršelo. Ale nikoho z nás to neodradilo a vydali jsme se na výlet do údolí Doubravy. Tam pro nás pořadatelé připravili několik stanovišť s úkoly. Protože nás jelo 10 dětí a 4 vedoucí, tak jsme se rozdělili na dvě skupinky, abychom mohli plnit úkoly. I když bylo mokro, vůbec nám to nezabránilo v tom, abychom skákali po kamenech jako kamzíci. Všechny stanoviště jsme splnili a pak se spolu s ostatními vydali zpět do tábořiště. Tam už pro nás bylo připraveno spoustu aktivit. Někteří se vydali s GPSkou hledat ztraceného Kukyho v lese, jiní šli po otázkách a barevných fáborcích. A ten komu se nikam daleko nechtělo, si mohl zahrát hry přímo v táboře. Někdo stihl i obě cesty. Po večeři nám Ráma uvázal na zřícenině hradu lanovou lanovku, na které se taktéž někteří z nás povozili. Večer jsme se sešli u ohně a opekli buřty. Také jsme zpívali s kytarou na kterou nám hrál Mandelíček. Po ohni jsme už byli rádi, že jsme se mohli zapelíškovat do spacáků. Ráno jsme si trochu přispali. Potom jsme museli rychle zabalit, než znovu začalo pršet. Většinu věcí jsme stihli, jen ty stany... Cestu na vlak jsme zvládli, ale déšť nám jí nijak neusnadnil. Kdo ještě měl nějaké suché věci, tak se ve vlaku převlékl, ale bylo to náročné hledání.
Ale konec konců si všichni byli mokří, špinaví, ale nadmíru spokojení.