Stále zima

Slunce se začalo vracet na oblohu, dny byly o kousek delší a my jsme měli nové vodítko: "Slunce ti ukáže cestu, až se den začne prodlužovat." Ale co přesně to znamenalo? Měli jsme se řídit slunečními paprsky? Nebo čekat na určitou denní dobu?

Děti měly různé teorie. Někteří říkali, že musíme sledovat východ slunce, jiní si mysleli, že jde o nějaký stín. A tak jsme zkusili obojí. Jednoho mrazivého rána jsme se sešli venku a pozorovali první sluneční paprsky. Nic zvláštního. Odpoledne jsme si zase všímali stínů. A pak jsme si všimli jedné zvláštní věci – stín jednoho konkrétního stromu ukazoval přímo na velký kámen!

Zvědavost nás hnala blíž. Kámen byl pokrytý mechem, ale když jsme ho očistili, objevili jsme vyrytý symbol – slunce s malou šipkou. To nemohla být náhoda! Někdo nám tu zanechal další nápovědu. Ale co znamenala? Kam nás šipka vede?

Bylo jasné, že nás únor posunul zase o kousek dál. Poklad ještě nenašli, ale věděli jsme, že jsme na správné cestě. A s každým krokem bylo naše dobrodružství napínavější.

Kam nás zavede březen? To brzy zjistíme…